Již jako dospělý jsem prožil aktivně v Praze na "Zlatém kříži" srpnové dny osmašedesátého roku. V tu chvíli již nebyl nikdo, kdo by o zlolajnosti a násilnosti bolševického systému pochyboval. Všichni jsme si říkali, že od této chvíle již nemůže být nikdo tak proradný a hloupý - aby do této zločinecké strany vstoupil. Přesto se následně ukázalo - kolik významných lidí se za to nestydělo. Nejhorší byli ti, co se oháněli záminkou, že svým vstupem do KSČ - stranu morálně očistí.

Vstup do strany po srpnových událostech - je paradoxně srovnatelný se situací, jako by část osvobozeného lidstva po válce - začala horovat pro fašismus.