S dětmi na fotbalovou ligu?...to je asi nemáte moc rádi...

Mám rád fotbal. Jistě nejsem jediný. Pokud mám možnost, rád se jdu podívat hlavně na zápasy Viktorie Plzeň. Po posledním otřesném zážitku si pečlivě vybírám sektor, v němž budu zápas sledovat. Tím zážitkem bylo utkání

Viktoria Plzeň - Sparta Praha.

Utkání s tímto soupeřem je vždy vyhecovaná.

Vím, že doby fandění za časů Vejvary a Kondelíka jsou pryč a nikdy se nevrátí.

Na zmíněný zápas jsem měl lístek hned vedle kotle hostující zvěře. Nemohu je nazvat fanoušky, neboť od představování hráčů až po závěrečný hvizd to byla jen snůška vulgfarit.

Již při prezentaci sestavy domácího týmu se za každým jménem ozvalo mohutné...čů...

Otcové s dětmi se zvedali a pokud měli možnost, našli místo v jiném sektoru.

Celý zápas se ozývalo...smrt Plzni bučení na hráče tmavé pleti, či sprosté posunky za sklem na příznivce domácích.

Nechyběla pyrotechnika, otevřený oheň či pokus o ničení sedaček.

Nechápu, proč přítomní hasiči nezasáhnou při zapálení otevřeného ohně a nepokropí jejich strůjce.

Jsem přesvědčen ,že by si to příště rozmysleli...

Vrcholem pro mě bylo, když trenér Vrba pochválil fanoušky za příkladné chování!

Není to jen záležitost pražských fans. Na konci zápasu s Jabloncem začalo domácí tvrdé jádro skandovat Slavia jude...to hlava nebere.

Pobavil jsem se, když následující kolo bylo věnováno otcům s dětmi.

To je opravdu škola, která zanechá hluboké stopy v jejich mysli.