Až potud je vše v relativním pořádku. Je léto, doba velkých fotbalových přestupů. Ty přinášejí oživení a fanoušci jsou mnohdy právem zvědaví, jak si nové hvězdy povedou v jejich klubu.
Juventus zaplatí za přestup 100 milionů Eur a během 4 let si Ronaldo vydělá dalších 120 milionů Eur.
Turínský klub ovládá téměř ze 2/3 rodina Agneliů. Ta ovládá i automobilový koncern Fiat Chrysler.
Zaměstnanci Fiatu nedostali přidáno 10 let. Za Cristianův plat by mohl každý z nich dostat k platu 200 Eur měsíčně.
Jistě, nějaké a ne malé peníze přinesou nové reklamní smlouvy, prodej dresů či možnost zvítězit v lize mistrů.
Samotná podstata problému je však jinde. Zaměstnanci automobilky neustále poslouchají, jak musí šetřit a utahovat si opasky.
Mohl by o tom vyprávět i jeden nejmenovaný klub u nás. Po nákupu sedmi drahých a mnohdy jen papírových hvězd plus velmi drahého, byť vždy skvěle oblečeného trenéra nastalo vystřízlivění a 5. místo v lize.
Nedivím se, že zaměstnanci plánují v následujícím týdnu dvoudenní stávku.
Rodina majitelů si koupila dárek, Fotbalistu, který je doslova za všechny peníze. Za 4 roky, kdy mu vyprší smlouva mu bude 37 let. Může přijít zranění, pokles formy či neshody v kabině.
Po mistrovství světa, které dnes čeká finálový zápas se spirála peněz ještě více roztočí.
Pokud majitelé klubu jsou bohatí a zaplatí příp. přestupy ze svého zisku, je to ještě relativněv pořádku.
To, k čemu dochází nyní v Turíně ne.