Pro mě je to po dlouhé době návrat k původní myšlence olympijských her.
Sjezdové tratě rozmanité a skvěle připravené.
Těšil jsem se na závod Evy Samkové a slalom žen. První vyšlo, Eva je bojovnice a prýští z ní opravdová radost z bronzu.
Slalom žen byl rovněž velice napínavý, jen ten komentář. Lucie Pešánová nenechala na závodnicích nitku suchou. Ta nasazuje brzy, málo se klouže, tady zase pozdní výjezdy či špatné čtení trati. Každou sekundu závodu rušila svými názory, které nešlo dlouho poslouchat. V kombinaci s Petrem Vichnarem je to snad nejslabší dvojice.
Méně bývá v tomto případu více. Snad se podaří přivést na komentátorské místo skutečného odborníka, jehož komentář bude zajímavý a přínosný.
Člověk by si řekl, že je nejméně dvojnásobnou mistryní světa, leč opak je pravdou.
Lucie Hrstková-Pešánová dosáhla největšího úspěchu na OH 1988. Bylo to 15. místo v kombinaci.Jinak jsou to umístění ve třetí desítce startovního pole, či vypadnutí.
Vše se nepodaří, ale organizátoři si za přípravu skromné, ale výborně připravené olympiády zaslouží zlatou medaili.